Jak jsme již informovali v našich dřívějších tiskových zprávách pod názvem TRANSLINUM se skrývá společný projekt německých a českých partnerů v rámci programu Cíl3/Ziel 3 na podporu přeshraniční spolupráce mezi Svobodným státem Sasko a Českou republikou, zaměřený na využití každoročně obnovitelných zdrojů surovin a to na příkladu komplexního zhodnocení stonku olejného lnu.
V této době se práce na projektu již přehouply do druhé půle a to je možná pravá chvíle pro ohlédnutí za doposud dosaženými výsledky. Přitom je ještě dostatek času pro případné korekce dalšího postupu tak, aby bylo dosaženo nejlepších možných cílových výsledků.
Funkci řídícího partnera projektu vykonává saská firma Sachsen Lejnem e.V. (leadpartner), kooperujícími pracovišti na německé straně jsou Technická univerzita v Chemnitz a Bildungsinstitut PSCHERER gGmbH v Lengenfeldu. Na české straně kooperuje při řešení projektu Lnářský svaz ČR. Ten dostal za úkol zabývat se hledáním nejvhodnější odrůdy olejného lnu, která by splňovala jak požadavek na vysoký výnos semene, tak i požadavek na produkci co největšího objemu biomasy s vysokým obsahem lněného vlákna. To je náplní dílčího úkolu č. 3. Dílčí úkol č. 7, který také patří pod gesci Lnářského svazu ČR, je zaměřen na vytipování efektivních možností využití biomasy stonku olejného lnu pro energetické účely. Konečně třetím dílčím úkolem, kterým se odborníci Lnářského svazu ČR zabývají je využití vlákna z olejného lnu k výrobě technických textilií a konstrukčních materiálů pro nejrůznější použití v zemědělství, stavebnictví i ve strojírenství, konkrétně např. při výrobě dopravních prostředků.
V rámci dílčího úkolu č. 3 běží v letošním roce již třetí opakování série parcelkových pokusů s šesti vybranými odrůdami olejného lnu, které by měly po konečném vyhodnocení v posledním roce řešení projektu odpovědět na otázku, která odrůda nejlépe v daných klimatických a půdních podmínkách při optimální péči o porost splňuje požadavek jak na vysoký výnos semene tak na vysoký výnos vlákna na jednotku pěstební plochy. Pokusy se opakují v region
u Ústeckého kraje v Chomutově v areálu firmy Envicho s.r.o. a na soukromé farmě pana Ing. Valenty v Měrunicích. Třetí série pokusů běží v Šumperku pod patronací firmy Agritec s.r.o.
Zajímavých výsledků bylo již také docíleno v rámci řešení kapitoly č. 7 – energetické využití biomasy stonku olejného lnu. Velmi nadějné jsou pokusy s přímým peletováním stonku lnu a to přímo z velkoobjemových balíků bez dalších, proces prodražujících mezioperací. Spalovací zkoušky získaných pelet prokázaly, že jejich výhřevnost se velmi blíží výhřevnosti hnědého uhlí. Jinou, neméně zajímavou variantou energetického využití lněného stonku je spalování celých balíků. Dnes jsou již k dispozici kotle vhodné třeba pro menší zemědělské provozy, které jsou určené ke spalování balíků slámy nebo sena. Realizované experimentální ověření použitelnosti tohoto kotle pro spalování balíků lnu jsou velmi povzbudivé.
Nicméně největší očekávání v hledání způsobů zhodnocení stonku olejného lnu patří v něm obsaženému lněnému vláknu. Dosavadní experimenty ukázaly, že z hmotnosti stonku tvoří až 35% surové lněné vlákno, které je využitelné v mnoha technických aplikacích. Tato cesta nabývá stále více na významu, protože s praktickým zánikem pěstování lnu přadného je na trhu nedostatek lněné koudele, která by se v mnoha případech mohla vláknem z olejného lnu nahradit. Z důvodů jiných agrotechnických postupů, daných přednostním zájmem o produkci semene nedosahuje kvalita vlákna z olejného lnu kvality koudelí ze lnu přadného. Přesto existuje řada možností pro uplatnění této suroviny což také potvrzují dosavadní dílčí výsledky, dosažené při řešení dílčího úkolu č. 8.
Prakticky bezproblémové je využití těchto vláken v papírenském průmyslu pro výrobu těch nejkvalitnějších pololátek určených pro výrobu cigaretových papírů, bankovkových papírů apod. Po vhodné předúpravě surového vlákna je tato surovina vhodná k výrobě ekologických zvukově a tepelně izolačních rohoží pro stavbu obytných objektů nebo pro výrobu netkaných roun pro dočasné geotextilie pro pozemní stavitelství či mulčovací geotextilie pro zemědělství. Perspektivní je i technologie výroby tuhých panelů pro vnější izolace staveb nebo podlahových panelů, kde vstupní surovinou je přímo při sklizni rozdrcený stonek. Technologický proces se tím výrazně zkracuje a samozřejmě i zlevňuje.
Nejvyššího technického zhodnocení pak bude možné dosáhnout při aplikacích v automobilovém průmyslu, kde nás ale ještě čeká kus vývojové práce s cílem dosáhnout potřebné technické a kvalitativní parametry finálního výrobku.
Rozhodující ale bude ve všech těchto případech dosažení nejen technické proveditelnosti, ale zejména ekonomické efektivnosti tak, aby cena produktu kryla s přiměřeným ziskem náklady na jeho získání. K tomu bude zaměřena snaha řešitelů projektu ve druhém, závěrečném poločase jeho trvání.
Šumperk, květen 2011
(sk)
