Stonek olejného lnu – nevyužitý surovinový zdroj

Olejný len patří k významným kulturním plodinám, které mají v našem zemědělství své oprávněné místo. Svědčí o tom i údaje
o osevních plochách a výnosech lněného semene v následující tabulce.

Velikost osevní plochy meziročně kolísá především v závislosti na ceně lněného semene ve vztahu k ostatním cenám zemědělských plodin.

Vedle samotného lněného semene, které je hlavním a také jediným produktem pěstování olejného lnu, vzniká i poměrně velký objem biomasy – lněný stonek. Při klasické kombajnové sklizni lnu sečením a průměrném výnosu 3,5 t suchého stonku z hektaru jsme tu měli v posledních letech k dispozici až 27 000 tun této odpadní suroviny. Zemědělci musí stonek olejného lnu na poli s určitými náklady likvidovat. To pochopitelně nijak pozitivně nepřispívá k výsledné efektivnosti.

Pramen: Agritec Šumperk, * ČSÚ

Na druhé straně jsme svědky toho, jak z důvodu nepříznivého vývoje na evropském textilním trhu stále klesá pěstování přadného lnu a tím i produkce krátkého lněného vlákna, suroviny potřebné v mnoha technických aplikací - výrobou náročných papírů počínaje a kompozitními konstrukčními materiály konče. Vyvstává tedy otázka, zda je možné k těmto účelům využít právě vlákna z olejného lnu. Morfologie rostliny přadného i olejného lnu je v zásadě stejná, liší se ale způsob pěstování i sklizně a to zásadně ovlivňuje charakter samotného stonku lnu
i v něm obsaženého vlákna. Přadný len je pěstován především na dlouhé textilní vlákno a tomu je zcela podřízena jeho agrotechnika – počet rostlin na jednotku plochy je z důvodu snahy
o dosažení co nejštíhlejšího stonku oproti olejnému lnu dvojnásobný. Doba sklizně je časnější, ještě před dosažením plné zralosti. To vše s cílem dosáhnout co nejjemnější vlákno s nízkým stupněm lignifikace, vhodné pro výrobu nejkvalitnějších lněných přízí. Jakost lněného semene je v tomto případě druhořadá, semeno není při sklizni dostatečně vyzrálé a hodí se tedy spíše jen pro technické účely jako je výroba fermeže, laků a barev. Ani výnos semen nebývá
u přadného lnu vysoký a pohybuje se od 0,4 do 1,1 t/ha. Přestože jde jen o doplňkový produkt při pěstování přadného lnu, jsou tržby za lněné semeno nezanedbatelným faktorem, zlepšujícím celkovou efektivnost této plodiny.

Naopak olejný len se pěstuje výhradně pro lněné semeno a proto je agrotechnika jeho pěstování podřízena právě tomuto cíli. Výsevek, tj. počet rostlinek na jednotku plochy je poloviční než u přadného lnu. Rostlinky tedy mají dostatek prostoru k odnožování
a mohutnému větvení s vysokou násadou květů a tím i semenných tobolek. To vše vede k významně vyšším výnosům lněného semene, které se v našich podmínkách pohybují v rozmezí 0,7 – 3,2 t/ha. Semeno se sklízí až v plné zralosti, kdy je plně vyzrálé, má nejvyšší hmotnost i obsah oleje a stává se tak jakostním produktem pro další využití v krmivářství, potravinářství a medicíně. Stonek olejného lnu je kratší než stonek lnu přadného, má větší průměr a vzhledem ke sklizni až v plné zralosti semene je také mnohem víc lignifikovaný. Procentuelní obsah vlákna ve stonku je srovnatelný se lnem přadným, ale jeho charakter je vzhledem k vysokému stupni lignifikace natolik odlišný, že pro textilní využití je prakticky nezpůsobilý. Nicméně svou podstatou je to stále celulózové vlákno, které lze využít mnoha jinými způsoby v různých technických aplikacích. Jde jen o to, jak vlákno ze stonku získat, případně je dále upravit tak, aby pro tyto účely bylo použitelné a to při vyhovující ekonomické efektivnosti.

Nad tímto problémem se sešli čeští a němečtí odborníci a po mnoha diskuzích
a technických jednáních připravili v rámci mezinárodního programu INTERREG III A společný projekt německých a českých partnerů v rámci programu „Cíl3/Ziel 3 na podporu přeshraniční spolupráce mezi Svobodným státem Sasko a Českou republikou, zaměřený na využití každoročně obnovitelných zdrojů surovin a to na příkladu komplexního zhodnocení stonku olejného lnu TRANSLINUM“, jak byl projekt oficiálně nazván.

Realizace projektu byla zahájena na základě smlouvy o poskytnutí dotace ze dne 14.4.2009, uzavřené mezi Saskou rozvojovou bankou Drážďany – SAB a lead-partnerem projektu, kterým se stal SachsenLeinen e.V., Waldenburg. Za českou stranu zastřešuje řešení projektu Lnářský svaz ČR. Doba realizace projektu je stanovena od 1.4.2009 do 31.3.2012.

V rámci projektu jsou řešeny související technické problémy a stanovována kritéria
a technicko-ekonomické předpoklady pro dosažení očekávaných efektů. Využitím obou částí lnu, tedy nejen semen pro získání lněného oleje, ale i vláken a pazdeří ze stonku, dojde k posílení tržní a ekonomické situace pěstitelů s konečným účinkem na rozšíření pěstitelských ploch na obou stranách hranice a tím i k celkovému rozvoji dotčených oblastí.

Tematicky mají spolupracující partneři rozdělenu problematiku tak, aby na české straně bylo vhodným způsobem využito tradiční lnářské pěstitelské a zpracovatelské zázemí s kvalifikovanými pracovníky z oboru, včetně v provozu existující vhodné sklizňové techniky
a linek na prvotní zpracování lněného stonku. Na německé straně bude využit potenciál nově se rozrůstajícího uživatelského a strojírenského zázemí s vývojovými a zkušebními kapacitami
a s novými možnostmi užití zejména v automobilovém průmyslu a ve stavebnictví.

Čím tedy přispívá česká strana k řešení projektu Translinum? Je to dílčí úkol AP3 - odrůdové zkoušky, pomocí kterých budou vybrány odrůdy olejného lnu poskytující nejen dobré výnosy semene, ale také dostatečné množství kvalitního lněného stonku. Dále je to dílčí úkol AP7, v rámci kterého bude sledována problematika energetického využití té části biomasy lněného stonku, která nebude vhodná pro zpracování na vlákno. Konečně dílčí úkol AP8, zaměřený na získávání surového lněného vlákna a pazdeří ze stonku olejného lnu a na další zušlechtění surového vlákna pro aplikace ve stavebních izolačních rohožích, v technických netkaných textiliích případně i dalších aplikacích.

V současné době mají odborní pracovníci za sebou první necelý rok práce, během které již ale byly dosaženy některé zajímavé výsledky, i když zatím stále jen orientačního charakteru.

Do zkoušek byly zařazeny odrůdy AMON, RECITÁL, FLANDERS, BAIKAL
a OURAL. Zatím nejlepší výsledky z hlediska výnosu stonku poskytly první dvě odrůdy, ale pro objektivní rozhodnutí a doporučení je třeba tyto pokusy dále opakovat, aby se více zohlednily rozdílné půdní, klimatické a povětrnostní podmínky. V rámci provozních pokusů na vybraných farmách, které se také na řešení projektu v dané příhraniční oblasti podílejí, byl vyprodukován dostatečný objem stonku pro navazující prvotní zpracování na vlákno a pazdeří. Výsledky práce v rámci této kapitoly byly v závěru roku shrnuty v Dílčí technické zprávě 01/2009.

Další Dílčí technická zpráva č. 02/2009 shrnuje výsledky orientačních zkoušek tírenského zpracování stonku olejného lnu na surové lněné vlákno a na pazdeří. Při prvních zkouškách bylo dosaženo výtěžnosti vlákna 30 – 40%, i když je třeba brát v úvahu poměrně značný obsah ulpívajícího pazdeří. Stonek se totiž tírensky zpracovává v neroseném, nebo jen částečně naroseném stavu, takže vazba mezi vláknem a pazdeřím je relativně velmi pevná. Další faktor ovlivňující procento zbytkového pazdeří ve vlákně souvisí přímo s charakterem olejného lnu. Jeho stonek je hodně rozvětvený a tvoří podstatně větší okvětí než len přadný a právě oddělování pazdeří z okvětní části je nejobtížnější. Jistou výhodou na druhé straně je to, že olejný len, sklízený nikoliv trháním jako len přadný, ale sečením, neobsahuje žádné kořenové části. Nicméně již první orientační zkoušky tírenského zpracování ukázaly, že v dalším řešení projektu bude nutno přistoupit k úpravám strojních linek na tírenské prvotní zpracování tak, aby se zvýšil jejich čistící efekt a aby bylo dosaženo výrobního výkonu zajišťujícího dostatečnou ekonomickou efektivnost této technologické operace.

Potvrdilo se, že získané surové vlákno bez další úpravy co do staplové délky nebude mít předpoklady pro další zpracování do stavebních termoizolačních rohoží ani do netkaných textilií vyráběných technologií mykání. Byla ale odzkoušena technologie úpravy staplu a v této podobě při orientačních zkouškách výroby izolačních rohoží upravené vlákno plně vyhovovalo.

I první, také jen velmi orientační zkoušky výroby netkané textilie technologií mykání vyzněly celkem nadějně. Teď musí ale v obou případech následovat podstatně větší výrobní zkouška, která dosažené výsledky potvrdí a při které také budou získána relevantní data pro ekonomické vyhodnocení.

Méně optimisticky dopadla zkouška aplikace pazdeří olejného lnu při výrobě pazderovláknitých izolačních desek. Do značné míry odlišný charakter pazdeří ve srovnání s pazdeřím konopným, které se při výrobě těchto desek doposud používá, způsobil nefunkčnost agregátu pro přimíchávání pazdeří do vlákenné substance. Je zřejmé, že bez jeho konstrukční modifikace se řešení tohoto problému neobejde.

Poslední Dílčí zpráva č. 03/2009, shrnující výsledky prvních orientačních zkoušek s biomasou olejného lnu, v první etapě zatím pouze se lněným pazdeřím. První pokusy peletování odhalily některé potíže plynoucí z poměrně značného obsahu krátkých vláken. Nadějnější byly pokusy s briketováním pazdeří, ale i tato technologie bude muset být v následujícím řešení projektu více propracována. V dalších etapách řešení této části projekt se bud pokračovat v již započatém směru, ale bude sledována i možnost spalování celého lněného stonku a také možnost využití biomasy lněného stonku v biogenerátorech.

Všechny tři dílčí technické zprávy byly předloženy k posouzení na společném jednání se zástupci vedoucího pracoviště projektu SachsenLeinen e.V na pracovišti Lnářského svazu v Šumperku dne 23.2.2010 s pozitivním závěrem a doporučením pokračovat v započatých pracích řešení projektu TRANSLINUM i v roce 2010.

Šumperk, březen 2010

Pokusné parcelky s olejným lnem v květu

Pokusné parcelky v Měrunicích

Kontrola porostů v Clausnitz

Sklizeň stonku olejného lnu

Linka na úpravu třeného vlákna

Sekání vlákna olejného lnu

Výroba mykaného rouna

Zkouška briktování pazdeří