Již tradičně v závěru kalendářního roku zorganizoval Lnářský svaz ČR pod tímto názvem odborný seminář zaměřený na hodnocení výsledků dosažených v této specifické oblasti zemědělské výroby a navazujícího zpracovatelského průmyslu. Pozvaní pěstitelé a zpracovatelé lnu a konopí se tentokrát sešli v konferenčním sále firmy AGRITEC s.r.o. v Šumperku, aby vyslechli řadu odborných referátů z dané oblasti, zaměřených na poslední poznatky jak z tuzemska tak ze zahraničí.
Seminář zahájil předseda Lnářského svazu Ing. Prokop Šmirous, CSc., který také přednesl úvodní informaci o situaci ve sklizni a zpracování lnu a konopí v ČR v roce 2011. Pokud se týká přadného lnu, musel bohužel konstatovat, že pěstování této plodiny v ČR, až na malé množství v řádu několika hektarů určených k množení semene, prakticky skončilo. Příčinou je téměř úplný zánik českého zpracovatelského textilního průmyslu a z toho plynoucí ztráta odbytu pro dlouhé lněné vlákno, které je základem celkové efektivnosti pěstování přadného lnu. O důvodech, které vedly k pádu nejen lnářského, ale i ostatních textilních odvětví u nás bychom mohli dlouze diskutovat, ale v podstatě se ukázalo, že naši textiláci nemohli na trhu se svým, byť i velmi kvalitním zbožím v konkurenci se zbožím z Východu, prodávaným za dumpingově nízké ceny obstát. Zřejmou chybou řídících orgánů EU i našich vládních struktur bylo, že nedokázaly svůj trh proti těmto levným dovozům ochránit a naopak jim náš evropský trh zcela otevřely. Neblaze se projevil i daný systém státní i evropské podpory pro pěstitele a zpracovatele lnu a konopí, který postavení našich pěstitelů ve srovnání se západoevropskými do značné míry znevýhodňoval. Výsledkem působení tohoto tvrdého konkurenčního prostředí je tedy jak zánik pěstování přadného lnu, tak i úplný zánik zpracovatelských kapacit – tíren i přádelen.
Se zánikem pěstování a zpracování přadného lnu zmizel z trhu vedle dlouhého třeného vlákna také zdroj krátkého vlákna – třené koudele, který kromě svého užití v textilní výrobě je také důležitým surovinovým zdrojem pro řadu technických aplikací určených pro automobilový průmysl, stavebnictví a papírenský průmysl. Hledání náhradních zdrojů této suroviny vedlo k hledání cest k získávání technického lněného vlákna ze stonku olejného lnu. Na tuto problematiku je zaměřeno řešení mezinárodního projektu TRANSLINUM ve spolupráci německých a českých specialistů.
Velká část potřeby krátkého technického vlákna může být pokryta vláknem konopným. Pěstování konopí v ČR ale také v posledním roce zaznamenalo pokles, i když české firmy z oblasti výroby stavebních izolací, netkaných textilií pro automobilový průmysl i papírenské výroby mají tohoto materiálu nedostatek a své potřeby musí krýt dovozy ze zahraničí. Problém spočívá v tom, že od letošního roku, po ukončení výroby ve firmě LENKA Kacov, zcela chybí kapacity na zpracování konopného stonku. Iniciativy některých podnikatelských kruhů, snažících se připravit vybudování takovéto tírenské kapacity lze jen vítat.
Situaci v pěstování a sklizni olejného lnu u nás a ve světě rozebrala ve svém referátu Ing. Marie Bjelková. Ze statistických přehledů vyplývá, žehal ve světě, tak v Evropské unii i u nás zaznamenalo pěstování olejného lnu co do osevních ploch určitý pokles. Celosvětově se plochy snížily od roku 2005 do roku 2009 z cca 2,9 milionů na cca 2,1 milionu hektarů, v Evropské unii byl zaznamenán pokles ve stejném období z 208 tisíc na 122 tisíc hektarů. I u nás se plochy snížily z 7 869 ha v roce 2006 na 2 475 ha v roce 2011. Příčiny tohoto vývoje lze hledat v situaci na trhu, v konkurenci jiných zemědělských plodin v souvislosti se zvýhodňováním některých komodit v souvislosti s biopalivy atd. Mnoho dalších informací o odrůdové skladbě a o výnosových charakteristikách naleznete v presentaci Ing. Bjelkové zde.
Ve dnech 4. a 5. listopadu se konal v Paříži 62. kongres Evropské lnářské a konopářské konfederace (CELC). Informace z této významné akce přednesl Ing. Stanislav Krmela, CSc. Hlavním mottem jednání všech účastníků kongresu bylo hledání cest k renesanci lnu na evropském trhu a k rozšíření jeho užívání do nových oblastí jak geograficky (Čína, Indie, Japonsko), tak co do užití (technické aplikace, stavebnictví, automobilový průmysl, sportovní aktivity).
Jako příklad konkrétních témat lze uvést evropskou propagační kampaň na podporu lnu vedenou pod souhrnným názvem „BE LINEN“, vyhlášení nové pečeti evropské kvality lněných výrobků nejen spotřebního, ale i technického charakteru – EVROPSKÝ LEN (EUROPEAN LINEN), hodnocení posledního hospodářského roku a odhad vývoje v dalším období, změny v evropské zemědělské politice, vývoj a další perspektivy užití lněných a konopných vláken v technických aplikacích a mnohá další. Detailnější informace o jednotlivých tématech najdete zde.
O potravinářském využití semene konopí setého i jeho využití k výrobě přírodních laků hovořil pan Václav Říha, majitel firmy HempProduction. Jeho firma vyrábí vysoce kvalitní za studena lisovaný konopný olej, který díky svému vysokému obsahu nenasycených mstných kyselin omega-3 a omega-6, i dalších minerálních a organických látek jsou důležitým potravinovým doplňkem, velmi prospěšným lidskému zdraví. Jeho využití v kuchyni je všestranné, stejně tak jako potravinářské zhodnocení pokrutin a zejména loupaného konopného semínka přidávaného do pečiva, jogurtů, cukrářských výrobků atd.
Konopný olej nachází znovu své místo i ve výrobě nátěrových hmot – napouštěcích olejů a laků. Ty zmíněná firma dodává pod společnou značkou NATUROL.
Stručná informace o veletrhu Cannafest 1011, který se konal ve dnech 25. – 27. listopadu na výstavišti v Praze – Holešovicích zazněla z úst Ing. Antonína Vaculíka. Není bez zajímavosti, že pouze asi čtvrtina vystavovatelů představovala výrobky oděvní, kosmetické, potravinářské a technické na bázi komponent konopí setého. Ostatní vystavovatelé ať už přímo vystavovali exponáty nějakým způsobem spojené s konopím s vyšším než povoleným obsahem THC. Krátkou prezentaci, kterou své vystoupení přednášející ilustroval najdete zde.
Také krátká informace o požadavcích kladených nekvalitu žlutosemenného potravinářského lnu přednesl v zastoupení Ing. Miroslava Hochmana Ing. Antonín Ponížil, CSc. Je Pravda, že nařízení komise (ES) č.1881/2006 ani vyhláška MZd č. 305/2004 Sb. tento typ potraviny neřeší, nejsou tedy definované požadavky na mikrobiologické, či anorganické parametry. Záleží tedy vždy na dohodě dodavatele s odběratelem, jak přísná kriteria si pro vzájemný obchod nastaví. Bližší pohled na tuto problematiku najdete zde.
Již v úvodní informaci se předseda Lnářského svazu zmiňoval o společném programu Cíl3/Ziel3 na podporu přeshraniční spolupráce mezi Svobodným státem Sasko a Českou republikou jehož rámci se Lnářský svaz ČR podílí na řešení projektu TRANSLINUM. Velmi podrobnou informaci o tomto projekt, který se nachází již ve třetím roce řešení, přednesl vedoucí manažer projektu Ing. Pavel Kout. Česká strana převzala zodpovědnost za tři dílčí úkoly a to DÚ 3 – odrůdové zkoušky, DÚ 7 – energetické využití biomasy stonku olejného lnu a DÚ 8 – zpracování stonku na vlákno a užití vlákna do vhodného výrobkového sortimentu. O široké paletě zkoušek, dosud provedených za dobu řešení projektu, Ing. Kout referoval. Detailní informaci naleznete v jeho prezentaci, která je k nahlédnutí zde.
O připravované nové zemědělské politice, která bude uvedena v život po roce 2013 velmi podrobně a zasvěceně informoval Ing. Jaroslav Humpál z ÚZEI. Hlavní deklarované záměry nové politiky jsou:
- Postupná náprava nejnaléhavějších nedostatků,
- Posun k ekologičtější, spravedlivější, efektivnější a účinnější SZP,
- Odklon od podpory příjmů a tržních opatření směrem k ŽP,
- Zachování dvoupilířového systému,
- Opuštění historického principu.
Velmi podrobný pohled autora na celou problematiku naleznete zde. Protože se jedná o dost komplikované téma a přitom pro další rozvoj našeho zemědělství velmi důležité, nabídl Ing. Humpál možnost klást mu přímo dotazy formou e-mailu, na adresu uvedenou v závěru jeho presentace.
V rámci diskuze vystoupil se svým příspěvkem Ing. Luděk Šarman, výkonný ředitel společnosti Walramcom, s.r.o., která se zabývá dovozem a prodejem bioproduktů ze semene olejného lnu. Bližší informace o celém sortimentu můžete nalézt na jejich webových stránkách zde: www.walramcom.cz . České pěstitele olejného lnu by mohlo zajímat, že tato firma má v plánu vybudovat vlastní výrobní kapacitu přímo v České republice.
sk
