Projekt je zaměřený na problematiku komplexního využití stonku olejného lnu, který je zde chápán ne jako balastní materiál, který zemědělci po sklizni semene na poli likvidují, ale jako mnoha způsoby využitelný obnovitelný zdroj suroviny. Vedoucím řešitelem projektu je firma SachsenLeinen z Valdenburgu v Sasku a spoluřešitelem na české straně je Lnářský svaz ČR.
V letošním roce vstupuje projekt do závěrečné etapy realizace a to byl důvod k hodnocení dosavadních výsledků a ke zpřesnění plánu práce na zbývající dobu před ukončením projektu ke kterému se 8. března sešli jak představitelé hlavního řešitele tak i spolupracujících organizací v Drážďanech.
Na setkání byly zhodnocena technická zpráva shrnující dosavadní výsledky řešení za uplynulé tři roky na jejíž vypracování se podíleli všichni spolupracující partneři. Z jejího obsahu je zřejmé, že velký objem prací byl věnován pokusům s vybranými odrůdami olejného lnu, které mají za cíl vybrat nejvhodnější sorty s ohledem jak na výnos semene, tak i na výnos lněného stonku. Biomasa lněného stonku je vstupní surovinou pro výrobu technického lněného vlákna, popřípadě jako surovina pro energetické využití a proto je snaha vhodným výběrem odrůd dosáhnout co největších hektarových výnosů. Odpovědnost za tuto část projektu nese Lnářský svaz ČR.
Na problematice prvotního zpracování lněného stonku na technické vlákno se podílí obě spolupracující země. Na německé straně je pozornost zaměřena na vývoj polního oddřevňovače, který bude stonek lnu zpracovávat přímo při jeho sklizni na poli. Zmenší se tak objem materiálu o pazdeří, které se z celkového objemu vyloučí a k další manipulaci zůstane pouze požadované lněné technické vlákno. Čeští řešitelé se zaměřovali na klasické průmyslové tírenské zpracování stonku na koudelových linkách, které poskytují poměrně čistou vlákennou surovinu, vhodnou pro praktickými zkouškami ověřenou výrobu netkaných technických textilií pro potřeby automobilového průmyslu, pro stavební izolační rohože, pro geotextilie a mnohé další užití. S postupným útlumem klasické lnářské výroby ale jsou tyto tírenské výrobní kapacity postupně uzavírány a proto se aktivita řešitelů zaměřila na netradiční způsoby zpracování lněného stonku upravenými kombajny a sběracími lisy. Získaná surovina je svým charakterem vhodná pro výrobu stavebních izolačních panelů. S relativně dobrými výsledky, i když za cenu zvýšených zpracovatelských nákladů vyvolaných vyšším obsahem nečistot, je využitelná i pro výrobu papírenské pololátky.
Němečtí kolegové z Technické univerzity v Chemnitz, která je také partnerem řešení projektu, se zaměřili na modifikaci vlákna olejného lnu do formy použitelné jako armatura do plastových kompozitních výrobků. Jedním z posledních jejich výsledků je využití celého stonku olejného lnu ve výliscích interiérových panelů pro automobily.
Při hledání cest komplexního využití stonku olejného lnu není pominuta ani možnost energetického využití té části biomasy, která svou kvalitou nebude vhodná ke zpracování na technické vlákno, jako palivo pro alternativní zdroje tepla. Úspěšně byly ověřeny technologie briketování a peletování, ale jako nejefektivnější se jeví spalování celých balíků stonku ve speciálních kotlích na biomasu.
Druhá část setkání byla věnována přípravě závěrečné etapy řešení projektu. Byl konzultován plán prací na rok 2012 a naplánovány společné akce:
- workshop za účasti zástupců všech spoluřešitelských organizací i dalších pozvaných zájemců z řad odborné veřejnosti, který se bude konat počátkem května v Německu;
- tradiční polní den lnu a konopí v Šumperku, což je setkání pěstitelů a zpracovatelů lnu v červnu letošního roku;
- sklizňový den v německém Clausnitza s presentací nové technologie sklizně s použitím polního oddřevňovače;
- v podzimních měsících to bude další workshop na německé straně za účasti všech zainteresovaných s prezentací komplexních výsledků projektu Cíl 3 – TRANSLINUM před jeho ukončením.
(sk)
